Kocour se opět vyznamenal. Místo obvyklých myší a hrabošů, jejichž chytání je vítáno a povzbuzováno, jsem na verandu přinesl uškrceného rejska. Malé zvířátko dlouhé od sirek s lesklou nahnědlou srstí, světlým břichem, dlouhou tlamou a dlouhým ocasem. Hubený, zřejmě hladový, chudák.
Rejsci jsou přátelé, ne nepřátelé!
Pes zvíře znechuceně očichal, ale nedotkl se ho. Tak se ukázalo, že rejsci žijí i v naší podzemní zahradní fauně.
O těchto nezaslouženě pronásledovaných zvířatech bude řeč v článku: kdo to jsou, která se v zemi vyskytují a jak s nimi navázat kontakt?
Shrews – kdo to jsou?
Nespravedlnost vůči tomuto malému zvířeti ze strany většiny lidí je do očí bijící!
Pomluva začíná jménem rodiny – Shrews. Ale nekopou zemi. Alespoň se neprovádějí žádné tunelovací práce. Vybírají si trochu volné vrstvy a dostávají potravu. Ale to dělají i slepice.
Rejsci využívají chodby vyhloubené jinými podzemními obyvateli nebo se pohybují pod povrchem lesní půdy, pod listím. V zimě – na povrchu země pod sněhem.
Přitom vykonávají obrovskou užitečnou práci, požírá neuvěřitelné množství pavouků, hmyzu, jejich vajíček a larev. Včetně, velmi aktivně, dráteníků. Velcí rejsci jedí žížaly a slimáky, malé ještěrky, žáby a mláďata hadů a mláďata myší. Pouze v zimě, kdy je nemožné sebrat zmrzlou půdu, přecházejí na semena a páchají kanibalismus.
Mimochodem, neukládají se k zimnímu spánku, ale na zimu si zmenšují hlavu, srdce a plíce, aby ušetřili energii. Na jaře to vše prudce přibývá. Přemýšlivá stvoření.
Kořeny, na rozdíl od všeobecného přesvědčení, se nežvýkají! Potravinově má blíže k ježkům a krtkům než k myším a hrabošům. Velmi, velmi aktivní zvířata. Počínaje zrychleným metabolismem a tělesnou teplotou kolem 40°C. Kvůli tomu musí rejsci neustále něco jíst. Navíc v množství přesahujícím jejich vlastní hmotnost, někdy i více než 2x.
Den se skládá z cyklů hledání potravy, její konzumace, spánku – a to vše se s vysokou frekvencí opakuje. U nejmenších druhů takové periody trvají 15-20 minut. Pokud nejíte alespoň 6-9 hodin, rejsci umírají hlady.
Rejsci mají vysokou potřebu kyslíku, což jim neumožňuje neustále žít pod zemí, natož kopat tunely. Obvykle si hnízdí pod kořeny stromů, v opuštěných dírách jiných blízko východu, v hromadách odpadků a mrtvého dřeva.
Intenzivně se také rozmnožují, na tuto událost si najdou čas ze svého nabitého programu stravování a spánku. Samice produkují 2-3 mláďata ročně, která mohou obsahovat až 10 mláďat. Ve vztazích nediskriminují, jedna žena se páří s mnoha partnery, stejně jako se jeden muž páří s mnoha ženami. Zdá se, že na navázání dlouhodobého vztahu není dost času.
Kojenecká úmrtnost je vysoká a rejskům nedovoluje zvyšovat populaci jako lavina. A jejich délka života je asi jeden a půl roku. Někdy jsou dva, ale to už jsou dlouhojátra. Děti ale rychle rostou a dospívají – ve věku jednoho a půl měsíce jsou již dospělí a začínají se rozmnožovat.
Vůně rejsků je znatelná a nepříjemná, takže je mnoho predátorů obvykle nežere. I když někdy zabíjejí. Taková je naše kočka. Nejurážlivější je, že zabil užitečné zvíře jen tak. Živí se jimi ale dravci, zejména sovy. Zřejmě mají horší čich. Lasice a fretky také s radostí jedí rejsky, ignorujíce nepříjemný zápach.
Zvuky, které rejsci vydávají, jsou podobné cvrlikání tenkých ptáků. A něco na nich je od škrábání kovu na sklo.
Shrews – kdo to jsou?
ruští domorodci
Rejsci patří do řádu hmyzožravců, který kromě nich zahrnuje čeledi ježků, krtků a tropických Shleztovidů. To znamená, že již z příslušnosti k oddílu je jasné, že rejsek je zahradníkův přítel, kamarád a pomocník, a to i přes pomlouvačné informace o sabotáži.
V ruských kobkách a na lesní půdě žijí zástupci několika rodů: rejsci, kutorové, belozubki, putorakové a mnohozubci. Už jen ta jména jsou zajímavá, že?
Rejsci dostávají své jméno podle hnědě zbarvených špiček zubů. Něco jako rejsci jako upíři. Patří mezi ně i nejmenší zástupce ruských savců – drobný rejsek: čtyřcentimetrové zvíře s třícentimetrovým ocasem, vážící 2-3 gramy. Distribuováno po celém Rusku, s výjimkou jihu evropské části. Je těžké si toho všimnout – je malý a šikovně se schovává. Rejsek obrovský, 10 cm dlouhý se sedmicentimetrovým ocasem a vážící až 14 gramů, se vyskytuje také v Rusku, ale na velmi omezeném území Dálného východu.
A obrovské množství rejsků střední velikosti – jsou rozšířeni v Rusku a pokrývají většinu území, s výjimkou arktických zón. Skutečnost, že je vidíme jen zřídka, svědčí o vysoké míře utajení mezi zvířaty.
Rejsci jsou specifičtí polovodní rejsci, kteří žijí v blízkosti vodních ploch – pomalu tekoucích řek, jezer, bažin a rybníků. Dalším názvem je vodní ptactvo.
8 centimetrů dlouhý a se stejným ocasem. Jejich zuby mají také červenohnědé špičky, ale patří do jiného rodu. Tito rejsci jsou dobří plavci a loví pod vodou. Chytají a jedí žáby, rybí potěr, polovodní hmyz a měkkýše. Sliny ořezávače způsobují u žab okamžitou, ale krátkodobou paralýzu, takže není třeba jim strkat prsty do úst. Mimochodem, tato zvířata mohou běžet po hladině vody, aby unikla pronásledování. Stejně jako rejsci se vyskytují téměř po celém Rusku. Kromě arktických zón a kaspických polopouští.
Rejsci, jak název napovídá, se vyznačují „hollywoodským“ úsměvem, ale jinak jsou podobní rejskům. Usadili se na teplejších místech – na jižní Sibiři, v jižní části evropského Ruska, i když nemají v oblibě pouštní a polopouštní místa.
Putorakové žijí pouze v kaspické části Ruska, obývají pouštní a polopouštní oblasti. Malý, 6 cm a ocas 3 cm.Bílé břicho a bílá skvrna na hřbetě.
Polyzubci teoreticky existují v Rusku, ale v praxi se téměř nikdy nenacházejí. Možná proto, že jsou velmi malí – skoro jako malý rejsek, nebo je jich možná velmi málo. Roli hraje i převážně noční aktivita. Ale pokud nějaký existuje, je to v jižních oblastech. Protože pozůstatky byly nalezeny pouze v sovích granulích na Kavkaze. Sovy polykají tyto drobky celé.
Rejsci nebo vodní plavci Putorak © iNaturalistKanada rejsek © stena
Jak s nimi navázat vztahy?
Odhalit rejska je neuvěřitelně obtížné. Přes den nejraději loví v podzemních chodbách krtků, myší a v husté lesní podestýlce. Jejich zrak není nijak zvlášť dobrý, s výjimkou rejsků, ale jejich čich a sluch jsou vynikající. Kromě toho zvířata vědí, jak používat echolokaci. Na hladině rejsek loví za soumraku a v noci.
Zvíře během lovu nepřetržitě vrčí a snímá okolí. Zvíře je tak pohyblivé a hbité, že pokud je náhodou objeveno (no, náhle?), vzniká silná asociace se zrychleným natáčením.
Protáhlá tlama, nebo spíše jakýsi pohyblivý sosák, umožňuje rejskům vybírat hmyz z míst, kam se jiní hmyzožravci nedostanou. A ostré zuby nedovolí kořisti uniknout.
Přilákat na zahradu tak úžasně pracovité pomocníky je obtížná a neoblíbená varianta. Pro pohodlný život potřebují rejsci podzemní chodby jiných zvířat a nenarušenou vrstvu listové podestýlky nebo silné vrstvy mulče. Zahrádkáři ve většině případů vedou nesmiřitelnou válku s každým, kdo hloubí podzemní chodby, a listí je shrabáno a putuje na kompost. Takže je malá šance, aby se rejsci na zahradě usadili.
Kdo chce přilákat dobrovolné pomocníky, může nechat nerušené listí někde v odlehlém koutě a pak je velká šance, že si ho rychle rozmnožující se rejsci vyberou jako denní úkryt a zdroj potravy. V noci budou v okolí hlídkovat rejsci.
Pro pohodlný život potřebují rejsci podzemní chodby pro jiná zvířata a nenarušenou vrstvu podestýlky nebo silné vrstvy mulče.
Mulčování je činnost sama o sobě neuvěřitelně užitečná a v kombinaci s případným zavlečením rejsků – dvojnásob. Například kruhy kmenů stromů. Rejsci tam, pod stromy, sežerou všechny larvy.
U nás byly podmínky pro přesídlení rejsků organizovány přirozeným způsobem: na místě žije krtek, podrobnosti o složité cestě ke spolupráci s ním najdete zde.
Hraboši také žijí, a to díky krtkovi, kočce a psovi – bez výraznějších sabotáží se o vztahu k nim můžete přesvědčit zde.
Čili chodby pod nalezištěm byly vykopány od srdce, což nám v této neuvěřitelně vlhké zimě báječně posloužilo – voda těmito chodbami protékala a nestála v zóně kořenů rostlin. Krtek se v období povodní vydal na svah za domem a objevily se tam krtince. Doufáme, že je živý a zdravý. Hraboši, kteří se dostali ven, ztenčili kočka a pes. Chytili jsme tedy rejska, ale doufáme i, že i ostatní přežili povodňovou sezónu na svahu, místa by mělo být pro všechny dost.
Na jaře hmyzožravci požírají probouzející se a líhnoucí se hmyz a hraboši požírají spadaná semena. Jakmile začne sekání (sekáme vyžínačem), krtek jde na nedaleký opuštěný pozemek – je tam klidnější. Pasáže jsou prázdné – dokonalé útočiště pro rejsky. Na podzim, po sekání, se krtek vrací a dává věci do pořádku ve své domácnosti. Pravděpodobně to pochopí i rejsci – krtek nemá rád cizince. Ale v zimě se mohou dobře usadit v mulči pod stromy.
To, že se v oblasti vyskytují rejsci, je zřejmé z charakteristických zvuků za soumraku. Je tu klid, slyšíte i rejsky. Ale viděl jsem jen jednoho chyceného kočkou.
Přihlaste se k odběru našeho bezplatného e-mailového zpravodaje. V týdenních vydáních najdete:
- Nejlepší nový obsah webu
- Populární články a diskuze
- Zajímavá témata fóra
Videa o zahradě a zeleninové zahradě, krajinný design, pokojové rostliny. Na našem kanálu najdete tipy pro efektivní zahradničení, mistrovské kurzy o pěstování rostlin a péči o ně.
Přihlaste se k odběru a zůstaňte naladěni na nová videa!
Příběhy je část našeho webu, kde se každý může podělit o své úspěchy, zajímavé příběhy nebo poznámky o venkovském životě, zahradnictví a pěstování rostlin.
Přečtěte si příběhy, hlasujte pro ty nejlepší a podělte se o své zkušenosti s amatéry i profesionály!
Komunikace v reálném čase v našem telegramovém chatu. Podělte se o své objevy se začátečníky i profesionály. Ukažte obrázky svých rostlin. Zeptejte se zkušených zahradníků!
Máte otázky? Zeptejte se jich na našem fóru. Získejte aktuální doporučení a tipy od ostatních čtenářů a našich autorů. Podělte se o své úspěchy a neúspěchy. Zveřejněte fotografie neznámých rostlin pro identifikaci.
Zveme vás do našich skupin na sociálních sítích. Komentujte a sdílejte užitečné tipy!
Dobrý den. Včera šel můj otec k dači a našel tento obrázek. Jsme ztraceni v možnostech – kdo to mohl udělat – myši, krtci nebo rejsci?
Co by to mohlo hrozit (na pozemku je několik ovocných stromů a keřů, maliny, jahody a lesní jahody, ale většinu pozemku tvoří trávník) a jak se s tím konkrétně na pozemku vypořádat (a obecně, zda je nutné bojovat)?
Dočetl jsem se zde mnoho užitečných informací o tom, jak doma škůdce hubit, ale tyto metody nejsou vhodné pro danou oblast.
Prosím, řekněte mi, jestli má někdo zkušenost.
průchody na místě na jaře
- Kdo dělá díry do trávníku?
- V zakoupené půdě jsou nějací červi. Pomozte zachránit sazenice
- Co je to za hmyz?
Vypadá to děsivě. Na podzim jsme měli na trávníku podobné díry a kousek hlíny byl vyhozen poblíž, jen trochu, ne jako krtčí kopec. Kvůli takovým dírám jsem se prohřešil proti myším. Šířil jsem pro ně jed na ulici, ale na podzim tento jed opravdu nezmizel. Na zeleném trávníku to ani není nijak zvlášť patrné. A tady je jen nějaký druh vášně, jako velcí červi. Tohle máš na uschlé trávě? Jednoho dne půjdeme na daču, podíváme se na náš trávník, jestli sníh roztál, jestli tam jsou takové díry nebo ne a jestli zmizel jed. Pokud ne, tak možná ne myš. A je to strašidelné, když je to takhle pod trávníkem.
„Skluzavky“ – krtince nejsou povinnou součástí krtinců. Naopak, když tato šelma doslova z ocelových svalů (některé krtčí šlachy se noži těžko poddá) chodí ve volné půdě, jednoduše ji odtlačí čumákem a přitlačí do stěn chodby.
Když se potřebuje zavrtat hlouběji, do hustých vrstev, začne vytlačovat přebytečnou zeminu na povrch a tvoří charakteristické kopečky.
Sněhové pasáže po povrchu země však pro ni nejsou typické, pravděpodobně se jedná o hraboše a (nebo) myši polní.
Hraboši špatně berou tradiční otrávené návnady, v teplém období preferují šťavnaté části rostlin a je obtížné na jejich základě vyrobit návnadu.
Potíže se dají očekávat, ale pokud sníh roztál a není vidět nic hrozného, tak to nejhorší už tentokrát pominulo. Hraboši ohlodávají kůru ovocných stromů od země až po úroveň sněhu, ale nestává se to každý rok, pouze v období vrcholného hnízdění. Možná jsou ve hře nějaké další faktory (kvůli povětrnostním podmínkám kůra nashromáždila spoustu dobrot).
Nejlepší metodou je kočka na místě. Pomáhá umístit do otvorů hadry namočené v silně páchnoucích látkách, jako je dehet nebo motorová nafta.
Instalace živých pastí vyžaduje zručnost; několikrát jsem se pokusil vytvořit pasti, ale nefungovalo to. Navíc se musí pravidelně kontrolovat, aby v nich neuhynuli prospěšní rejsci, ještěrky a ropuchy.
Děkuji. Další kočky neplánujeme (všichni byli velmi naštvaní ze smrti poslední kočky a předtím kočka zmizela). Ano, a kočka je jen lék na léto – nemůžete ji tam nechat samotnou v zimě, ale pro nás se to všechno stalo v zimě. Co se týče hadrů s dehtem – děkujeme, vyzkoušíme, ačkoliv je zde tolik děr, že se mi zdá, že my, astmatici, z místa dříve utečeme, když v každé narazíme na dehet)
No, není potřeba teď oblast osázet vůněmi. Co hraboši stihli sníst, to sežrali a co přežilo, tomu s největší pravděpodobností v nejbližší době neuškodí.
Přes zimu hlodavců rozhodně výrazně ubylo, není to nejlehčí období v jejich životě a v mrazu se nerozmnožují. Místo nudných tvrdých kořínků a plesnivých semen se objeví mladá tráva, na kterou hraboši na chvíli přejdou.
Dále přítomnost lidí na místě a všemožné operace s půdou netěší ani myši, ani tak prostá zvířata nemají ráda vyrušování.
Hlavní boj by se měl rozvinout blíž k podzimu, abyste příští jaro nezalapali po dechu u obrázků, jako je ten prezentovaný.
To znamená, navrhujete na podzim, pokud tam jsou takoví norci s průchody, dát hadry do každé díry? Je tam tolik děr. A je to jediné řešení? Ukázalo se, že jed je zbytečný?
Na podzim už žádné TAKOVÉ nory nebudou, to jsou čistě zimní stavby. Pokud při podzimním kopání narazíte na díry, dejte je tam. Nebo podle doporučení nasypte nějaké stelivo pro kočky. Také možnost.
Po obvodu kruhů kmene zvláště cenných rostlin můžete umístit páchnoucí hadry